Obecní úřad Běchary
507 32 Kopidlno
obecBěchary
Obec Běchary a její okolí je územím intenzivně osídleným již od mladší doby kamenné. V archeologické sbírce kopidlenského muzea je uložen větší soubor střepů z nádob a zvířecích kostí z období přítomnosti prvních zemědělských obyvatel přišlých do střední Evropy postupně přes Balkán z Předního Východu. Velmi významné a na jihu Jičínska stále četnější je osídlení ze starší doby bronzové. Velmi kvalitně vyrobená keramika a bronzová sekerka /včetně dnes již ztracených keramických i kovových předmětů/ potvrzují existenci osady lidu kultury únětické, zatím ovšem bez bližší lokalizace na katastru Běchar. Tu lze doplnit až ověřením v terénu nebo leteckou prospekcí. Před rokem 1932 byla nalezena bronzová šipka s tulejkou datovatelná do 9. století př. n. l. do jedné z kultur období lidu popelnicových polí. Pravděpodobně do tohoto období patřilo i zničené pohřebiště se žárovými hroby. Pozoruhodným archeologickým nálezem byl hromadný hrob odkrytý v roce 1889 za dvorem při odkopávání břehu v hloubce 250 cm. Místo pohlédli naši tehdy přední archeologové – Jan Hellich a Josef Ladislav Píč a nález publikovali v Památkách archeologických, patnáctém svazku. V hrobě byly uloženy ostatky asi 40ti lidí a koní. Při lidských kostrách byly nalezeny drobné předměty tehdy popsané jako bronzové kroužky, šipka s křidélky a další drobnosti. Z nich uvádí zpráva muzejního spolku v Jičíně publikovaná roku 1899 v jičínském muzeu uloženou část lidské lebky, hrot, korále a náušnici. Dnes jsou z nich zachovány pouze tři celé a jedna neúplná bronzová záušnice, které představují typický slovanský šperk 9. – 11. století. Podle těchto šperků lze hrob datovat do 9. století. Příčinou smrti tak velkého množství lidí byla nejspíše nakažlivá nemoc, v úvahu však přichází i válečný střet nebo jiné neštěstí. Z Běchar pocházejí i nálezy mincí. Nejstarší z nich je stříbrný denár ražený za vlády císaře Marca Aurelia /160 – 181/, který se řadí k četným nálezů antických mincí z jihu okresu Jičín. Všechny tyto mince potvrzují intenzivní obchodní kontakty Germánů s prostředím římských provincií a samotnou Itálií v době po skončení téměř dvacet let trvajících tzv. markomanských válek mezi lety 160 – 179 n. l. Druhým mincovním nálezem byl hromadný nález denárů českých knížat. Je o něm publikována pouze zmínka a nález sám není pravděpodobně zachován.
Do okolí Běchar jsou lokalizovány i některé zaniklé středověké vesnice. První z nich se jmenovala Bolice. Snad se právě podle ní jmenuje poloha „Na Bolicích", která leží jihovýchodně od Opočnice a jižně od Běchar. Obec Bolice je uvedena v písemné zprávě již k roku 1288. Místo její polohy musí být ověřeno opět pozemní nebo leteckou prospekcí. Další zaniklá středověká ves ležící v okolí Běchar byla založena někdy na počátku 14. století /ostatně jako většina obcí na Jičínsku/ a jmenovala se Milošice. Ani její polohu dosud neznáme. Třetí zaniklá středověká ves jménem Běchárky leží zčásti pod dnes zachovaným hospodářským dvorem stejného jména. Po třicetileté válce bylo totiž obvyklé, že vrchnost zakládala dvory na místech zaniklých vsí a tím uprostřed polí. Bylo pro ni velmi ekonomicky výhodné, aby všechna pole byla obdělávána, a aby z nich byly placeny daně. S tím souvisí i zavedení pracovní povinnosti na těchto panských pozemcích – roboty. Tak tomu bylo i v Běchárkách.
